Sonet 116 - William Shakespeare
23.05.2015 21:37
Ne, neznám nic, co překážet by mělo
svazku dvou duší. Láska láskou není,
když zradou trestá zrádné křehké tělo
a změnu tím, že sama se hned mění.
Ne, láska je jak maják, pevný bod,
hvězda, co vede bárky zbloudilé
po pustých pláních rozbouřených vod
znáš její výšku, cenu její ne.
Že láska musí Času otročit,
po mladé tváři že je brzo veta?
S proměnou Času nemění se cit
a vydrží až do skonání světa.
Že kážu bludy? Důkaz že jsem sám?
Nepsal jsem snad? A nebyl milován?